Offroad Gateway

Jamboree 2005 zrakem leštěnkáře
Publikováno: Sobota, 17.09. 2005 - 01:01:38
Téma: Reportáže ze závodů


Byla to moc pěkná sobota! Opravdu vydařený den. Ráno, pravda, poněkud zabalené v nervozitě, když nám během cesty začaly zvonit telefony a hlasy těch šťastnějších, kteří už byli na místě, hlásají, že aut je habakuk a kapacita prostoru není neomezená. Nechtěl jsem se rozloučit s hltem kafete na benzínce, tak jsem nasadil děsně kúl fejs a volal Lukymu, že tedy jako jedeme a že aby na nás myslel s nějakým tím číslem. Luky mne nonšalantně vyzval ať prásknu do koní a chvátám, takže jsem se s kafánkem rozloučil a pokusil se vyndat z motoru ještě alespoň dvě až tři kila vaty navíc – jeepka frflala, ale statečně se rozběhla a dokonce předjela mnoho aut, z nichž jen asi dvě stála a jedno byl traktor.



V areálu to vřelo. Opáskovali jsme se, zaregistrovali a jali se užívat opravdové fiesty v terénu. První jsme si naordinovali rychlostní zkoušku, trasa byla příjemná a zdála se mi, oproti loňsku, lépe značená. Ale možná to bylo tím, že jsem byl na minulém ročníku ještě příliš vyjukaný. Zkusíme trial? Ano, zkusíme! A hele, před námi stojí nějaký Harley! . Inspirován jeho klacíkovou metodou  podpírám nearetovatelná zrcátka větvičkami a po chvíli spokojeně opouštím první ze tří trialů. Nebylo to špatné, přestože trialy nepatří k mým oblíbeným disciplínám.



Další dva trialy jsou dostupné až po nekonečných frontách, čas čekání příjemně vyplňujeme povídánkami s dalšími účastníky, takže to ubíhá snesitelně rychle. Davem čekačů se nesou zprávy o VOPRAVDU hrůzném pařezu na prvním z trialů a spoustě EŠTĚ VÍÍÍÍÍÍC hrůzných přírodních nástrah na druhém. Snažíme se nebát a vzájemně se uklidňujeme tím, že s rozvahou a kapkou štěstí to nebude tak hrozné a jdeme do akce.
Ten hrůzný pařez jsme schroupli, trialem se protlačili a až na škrábanec na dveřích a blatníku nedoznali žádných škod, tak hbitě a srdnatě přejíždíme k další atrakci. Místa, kam se mohou řadit čekající auta, je velmi málo, tak jako správný ex-člen Socialistického svazu mládeže beru iniciativu do rukou a navrhuji spolučekatelům aranžmá vzájemných následování, které se, k mému údivu, setkává s pochopením, auta se přeskládala, každý už ví, po kom jede a tak to snad půjde. Plesám až do chvíle, než začnou vyprošťovací práce na Patrolu, který usedl břichem na zem a nemohl se hnout. Zašpuntoval trať dokonale,  sledovat práci vyprošťujících dobrovolníků bylo velmi napínavé. Navijáky, kurty, silné paže! Polk!Tady jsem se zabál, že moje leštěnka dozná úhony a nahlásil neprojetí branek. Polk!
 


Sprint, ten mám, na rozdíl od trialů, opravdu rád. Ano! Ano!  Dejme si sprint, volá euforický cholerik na sedadle spolujezdce a rve mi na hlavu přilbu. Místo stejné jako loni, jen objížďka laguny se mi zdá výrazně ostřeji lomená, musím si přicouvnout, abych se vešel. Hrk! Díra, kde loni byla ta nemravně cákající kaluž, je prázdná. Hotovka. Čas slušný, hmmmmm.J
 
Na závěr dne jsme si dali, mimo soutěž, ten sprint ještě jednou, tentokrát byl bohatě zavodněn, aniž by pršelo, takže se jednalo nejspíše o nějaký lokální minimrak či fatu morganu. Bylo tam takové zapeklité místečko, které jsem vyjížděl na několik pokusů, ale bylo to mnohem lepší, než ráno.
 


Úroveň a výběr pochutin bez chybičky, stavíme se do fronty na slibně vypadající refuelling base a po laskavém dovolení paní Komínové udatně hltáme uzenářský produkt proložený poctivou porcí grilovaného opeřence. Spolu s modrou limčou a kávou je to opravdu působivá krmě. Mňam.
 
Koukali jsme na kameny a pražce, to byl šrumec a vodní laguna také nezklamala a ačkoli jsem těmto atrakcím jenom přihlížel, nemohu říci, že bych se nudil.
 
Pořadatelé byli super, trpěliví, vlídní. Umíte si představit kolikrát za den informovali posádky o tom, co se kde má dělat? Klobouk smekám, protože to musela být dřina.
 


Zkrátka a dobře, mě se ta akce moc líbila a nejsem s to najít na ní něco negativního. Nebo...Ale... Ale jo! Zrušil bych tu Miss. Její naplácnutí do časové díry před vyhlášením výsledků bylo v danou chvíli rozumné řešení, ale v přípravách se s touhle improvizací nepočítalo. Jediné, co na ní nebylo blbé, byl její výsledek, ten mě pobavil a určitě jsem nebyl sám. Davidka Václavka jako Miss Offroad 2005 je velmi půvabná.




Mám radost, že jsem poznal zase další lidi z tohoto webu osobně, to je pro mne jakási přidaná hodnota k celému Jamboree 2005. A co závěrem? Jamboree je mrtvé - ať žije JAMBOREE 2006!


Subjektivní pidičlánek se objektivně pokusil sepsat
Quest.

Fotky jsou od Goliho - díky!





Tento článek si můžete přečíst na webu Offroad Gateway
http://www.offroad.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://www.offroad.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=396